Třiatřicetiletý útočník Radovan Lokša zápasem na Slovácku ukončil aktivní fotbalovou kariéru. Na vině jsou dlouhodobé problémy se zády. Kapitán FC Hlučín se rozloučil nejlepším možným způsobem, s 20 brankami ovládl tabulku střelců soutěže a svými výkony se výrazně podílel na bronzovém umístění Hlučína v tomto ročníku MSFL.
Radovane, udělal jste krásnou tečku za Vaší fotbalovou kariérou. S jakými se loučíte pocity?
"Samozřejmě jsem šťastný, že se to povedlo a víc jsem si snad ani nemohl přát, jedině ještě titul s týmem, ale i 3. místo je krásné a věřím, že se klukům povede titul v následující sezóně. Děkuji klukům, že mi k té koruně střelců pomohli a bojovali i za mě."
Nesnažili se Vás lidé v klubu přesvědčit, ať pokračujte i příští sezónu?
"Ano, trenéři i hráči se mě snažili přesvědčit ať pokračuji i v další sezóně. Bylo to velmi těžké rozhodnutí, ale vyhodnotil jsem to tak, že musím respektovat i své zdraví."
Jaké máte zdravotní trable?
"Dlouhodobé problémy se zády, které už jsem nemohl dále přehlížet."
Chcete u fotbalu nějakým způsobem zůstat?
"Teď je to momentálně hodně čerstvé, určitě si dám nějakou pauzu, ale kluky budu chodit podporovat."
Vraťme se k uplynulé sezóně, jaká byla?
"Sezónu hodnotím velice kladně. Tým ukázal svůj charakter a kvalitu. Každý zápas se vždy nepovede, ale když se na to podívám z hlediska sezóny, tak si myslím, že je to velký úspěch na to, že ten tým je spolu jen jeden rok."
Je na Vás vidět, že jste si ji pořádně užil.
"Když jsem minulý rok v Baníku končil, už jsem přemýšlel nad koncem. Pan Táč mě však přemluvil a jsem mu za to vděčný. Byla to krásná sezóna. Děkuji celému vedení a realizačnímu týmu, fanouškům kteří nás chodili podporovat a samozřejmě klukům. Byli jsme skvělá parta a jsem strašně rád, že jsem toho mohl být součástí."
"Na závěr bych chtěl poděkovat hlavně mým rodičům, kteří mě od mala podporovali a udělali mi to nejlepší zázemí, byli snad na každém zápase. Také mému bráchovi a nesmím zapomenout na mou manželku, která byla velmi tolerantní a byla mi velkou oporou."
